Slečna Violet Knowltonová ví, že Kit, chlapec, jehož potají pozoruje z okna, je nebezpečný a že by s ním neměla mít nic společného. Nakonec neodolá pokušení… a její nevinnost otevře Kitovi dveře do světa, který nikdy nepoznal – do světa, v němž by se mohl zbavit pout své hanebné minulosti.

Není to nic příjemného, když váš nový podřízený je starší než vy, k tomu všemu zcestovalý a jako by to ještě nestačilo, navíc disponuje nebezpečnou přitažlivostí. O tom se mohla na vlastní kůži přesvědčit vedoucí firemního výpočetního střediska Zdena, která dostala za úkol zasvětit nového koordinátora do chodu svého oddělení.

Ve svých knihách Dan Brown mistrovsky mísí historii, umění, šifry a symboly. Nejinak tomu je i v jeho nejnovějším thrilleru, který se okamžitě po svém vydání stal světovým bestsellerem a prodejně předčil i předchozí autorovy tituly.
Harvardský symbolog Robert Langdon se tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších literárních děl všech dob – Dantovým Peklem. Při svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen labyrintem florentských, benátských či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů.

Hranice mezi Kanadou a americkým Maine jako by ani neexistovala. Pašuje se vše, na co si vzpomenete: drogy, peníze, zbraně, lidé. Skupina všehoschopných bývalých vojáků rozjíždí vlastní akci. Jejich zboží je však hrozivější, než si kdokoliv umí představit. Snad s výjimkou Charlieho Parkera, který důvěrně zná i ta nejtemnější zákoutí lidské duše. Při vyšetřování na první pohled zjevné sebevraždy Parker objeví souvislost mezi řadou úmrtí bývalých příslušníků bojových jednotek. Sled událostí přivede na scénu i samotářského Heroda, muže vskutku podivínského. V patách má tajemnou postavu, člověka, který si nechává říkat Kapitán.

Knihu autentických vzpomínek Zdeněk Svěrák vypráví optikou sedmiletého chlapce. „Abych se do toho vpravil, při procházce liduprázdným krajem jsem si na polní cestě klekl. Měl jsem přece ve svých sedmi osmi letech ty oči, co mám teď, akorát byly níž,“ říká Svěrák.