Chtěla mít všechno. A aby toho dosáhla, byla ochotna udělat… úplně všechno. Pro lidi, kteří ji neznají, je Cynthia Tailorová zosobněním úspěšného života: má oddaného manžela, honosný dům a dvě krásné děti. Avšak pro lidi, kteří Cynthii znají, je tato žena prokletím: nikdy jí nestačí to, co už má, a chce stále víc. Obvykle něco, co mají druzí, a ona se domnívá, že na to má větší právo než oni.
Cynthia si s neuvěřitelnou lehkostí přivlastňuje peníze, úspěch i lásku druhých. Není proto divu, že postupně zničí všechny lidi ve svém okolí, včetně manžela, obou dětí a vnoučat. Její největší touha – vlastnit a ovládat – ji nakonec přivede do situace, v níž se nechtěla nikdy ocitnout. Uvědomí si alespoň na pokraji sebezničení, čeho se dopustila, nebo půjde dál a nezastaví se, dokud nebude muset za své činy krutě zaplatit?

Krajina ležela pod sněhovým příkrovem. A aby ho nebylo málo, neustále sněžilo. Problémy čekaly zejména svérázné obyvatele samot, jichž bylo v okolí požehnané množství. Napilno měli i policisté. Pachatelé závažné trestné činnosti i drobní delikventi jim nedopřávali oddechu. Nedalo se vyloučit, že mezi některými nepravostmi existují přímé souvislosti. Když zmizel obyvatel jedné samoty, začalo to být na pováženou. Veškeré pátrání stále komplikovala tuhá zima. Abnormální množství sněhu. A to nejhorší teprve přišlo. Jakmile první člověk zemřel jinak než v důsledku nemoci, nehody či sešlosti věkem, bylo nasnadě, že policisty čeká horká zima…

Končí starý rok, začíná nový a v okamžiku, kdy odbíjí půlnoc, si Klára uvědomí, že letos oslaví její mladší dcera Simonka sedmé narozeniny. V té chvíli na ni dolehne strach, dosud skrytý až někde v hloubi jejího nitra. Vzpomene si, co se stalo sedmého července v roce, kdy bylo sedm let jejich starší dcerce…