Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčilí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. Něco málo přečetl, ale moc toho neví a rozhodně nemá takové znalosti, které by byly k něčemu užitečné. A píše pomaleji, než roste stalaktit. K čemu se tedy hodí?
Vrátit se do rodného domu. Začít nový život… Anebo projít peklem děsivých vzpomínek. Sarah McAdamsová se rozhodla začít nový život: přestěhuje se do Oregonu a zrekonstruuje chátrající rodný dům. Její dcery Jade a Gracie nejsou viktoriánskou barabiznou na břehu řeky nijak zvlášť nadšeny a na příjezdové cestě začne o správnosti svého nápadu pochybovat také Sarah. Vybaví se jí vzpomínky na chladnou odtažitou matku, na nevlastní sestru, která beze stopy zmizela… a také na noc před dávnými lety, kdy se samotná Sarah záhadně ocitla na střeše domu, celá bez sebe, v horečnatém blouznění.
Když jste zázračné dítě, otvírá se před vámi zázračná budoucnost. Nebo ne? Colin Singleton právě maturoval, dostal kopačky od své devatenácté Kateřiny a má pocit, že jeho život skončil. Ještě že je tu jeho kamarád Hassan, který prostě žádné utápění v sebelítosti nepřipouští. Než se Colin stačí vzpamatovat, ocitne se na cestě bez cíle – a ta skončí v ospalé venkovské díře, vyznačující se jen dvěma pozoruhodnostmi: hrobem rakousko-uherského arcivévody a dívkou Lindsey. Její zásluhou Colin začne pomalu chápat, že není nutné být mladistvým géniem, abyste změnili svět.
Královští manželé se pokoušejí nalézt společnou řeč. Alžběta se snaží zapojit do politického dění a přispět svému muži, což neznamená, že schvaluje vždy jeho jednání. Její naděje se upnou ke korunovaci, která ji podle jejího názoru učiní nadřazenou králi Václavovi, jejímu nevlastnímu synovi. Karel se mezitím chystá definitivně zúčtovat se svým zetěm a současně nepřítelem, vévodou Rudolfem Habsburským, avšak věc dopadne trochu jinak, než předpokládá. Kromě přípravy na císařskou korunovaci a slavnou římskou jízdu musí Karel řešit křížovou výpravu a nebezpečí z toho plynoucí, pátrá po odkazu své matky a vrahovi svého otce.
Více než šest století uplynulo od chvíle, kdy Karel IV., český král a římský císař, svěřil své myšlenky a nejhlubší pocity pergamenu. O jeho oficiálním životě bylo napsáno mnoho, jeho osobní zpovědí, která však měla zůstat utajena veřejnosti, ale řízením osudu opět spatřila světlo světa, je Tajný deník.
